Tvrdokov je materiál, který byl objeven v roce 1907 v USA. Na počátku nešlo o tak kvalitní tvrdokov, jaký máme k dispozici dnes. První tvrdokovy neboli slinuté karbidy, byly vytvářeny pouze z karbidu wolframu. Splňovaly sice požadavky na tvrdost, ale ani z daleka se nedalo mluvit o pevnosti, až po několika letech výzkumu bylo zjištěno, že přídavkem karbidu tantalu a titanu se pevnost výsledného materiálu zmnohonásobí. Dnešní slinuté karbidy jsou tedy pevné, tvrdé, houževnaté a zároveň odolávají vysokým teplotám, přesto nepodléhají tepelné roztažnosti. Jako pojivo karbidů se používá kobalt. Z tvrdokovu se vyrobí břitová destička, která se následně připájí k obráběcímu nástroji. Takto jsou tedy vyráběny obráběcí nástroje jako frézy, vrtáky č soustružnické nože. Výkup tvrdokovu se postupně začíná stávat důležitou součástí logistiky ohledně tvrdokovových nástrojů. Prvotní výroba tvrdokovu je totiž velmi energeticky a materiálově náročná. Oproti tomu recyklace je mnohem čistší, sice se také uvolní škodliviny, ale podstatně méně.